V termínu 6.2.-10.2.2023 jsem dětem ve školním zařízení odhalily kouzla severských zemí.
Severská kuchyně, to je jednoduchost a čerstvost. V našem programu Skutečně zdravá škola plníme tyto podmínky a proto nám tato kuchyně je velice blízká.
Tým školní jídelny si připravil zajímavý týdenní jídelníček, kde se děti mohli seznámit s jídlem těchto zemí.
Učitelé doplnily toto téma o zajímavé tradiční zvyky a děti se mohli seznámit i s vlajkami severských zemí.
Největší pochvalu dostala Švédská kuchyně. Všichni si tento týden moc užili a vzdělání o jiných zemích jim přineslo nové poznání.
Článek se Vám přiblíží tyto země.
„Skandinávská kuchyně prožívá renesanci. V současné době je velmi vyhledávaná a postupně se zabydluje v mnoha restauracích nejen po celém světě, ale i u nás. V čem spočívá příčina úspěchu? V návratu ke kořenům, v jednoduchosti a v používání lokálních surovin.
Ryby, kam se podíváš
Jeden Seveřan sní v průměru až 20 kg ryb za rok, takže není divu, že ty nejlepší místní speciality jsou založeny na rybách, ať už to jsou makrely, slanečci, platýzi, tresky, lososi, sledi, rejnoci, kambaly nebo mořské plody. Např. lososa Skandinávci upravují na mnoho způsobů, asi nejznámější je marinovaný losos gravad lax. Velmi oblíbená je také úprava sleďů, které se připravují pečené, vařené i zapékané a podávají se s různými omáčkami, jejichž základ většinou tvoří zakysaná smetana. Sledi se také nakládají do soli, tak se vyrábí v celém světě velmi populární slaneček. Hojně se využívají plodiny, které se dají pěstovat v chladnějším podnebí – brambory, červená řepa, bobulové plody, listová zelenina, žito, ječmen.
Jinak Skandinávci mají podobný základ kuchyně jako my, hodně připravují brambory, kaše, zelí, omáčky masa.
Na jídelních lístcích najdete na různo upravené hovězí, vepřové, telecí, kuřecí, losí nebo jelení maso. Za zmínku určitě stojí i u nás známé kuličky z mletého masa, podávané s brusinkovou omáčkou. V tradičních receptech se v současné době začíná objevovat stále více zeleniny, na své si přijdou milovníci křenu a kopru. Skandinávci s koprem opravdu nešetří. A konečně vyhlášené obložené chleby smørrebrød, bohatě obložené kvalitními čerstvými surovinami – vejci, zeleninou, masem či rybami. Sladkou tečku na závěr tvoří dezerty vyrobené většinou z mléka a jogurtů, doplněné lesními plody – brusinkami, borůvkami či morušemi.
Zdravotní přínosy skandinávské kuchyně plynou zejména z velkého množství zkonzumovaných ryb. Oblíbenou přílohou jsou brambory, které se často vaří vcelku ve slupce. K večeři ani ve školní jídelně nesmí chybět křupavý žitný chléb (švédsky knäckebröd), slané máslo a kousky nakrájené syrové zeleniny, jako třeba mrkev, celer nebo květák. Houby a borůvky v těchto zemích rostou na každém rohu a díky zákonu o veřejné přístupnosti krajiny si jich pro vlastní potřebu.
Tradiční švédské jídlo většinou neoplývá kořením, ale v létě snad v žádném jídle nesmí chybět kopr a petržel. V zimě preferují Švédi hřebíček, skořici a kardamom, které se do Švédska dostali z jihu při objevných a dobyvatelských plavbách.
Oblíbenými stálicemi v kavárnách jsou třeba skořicové šneky (kanelbullar)“.
Malá ukázka z týdne severských zemí.
Díky velkému zájmu strávníků, projekt Skandinávských zemí rádi zopakujeme i příští rok 2024.
Všem kdo se do toho projektu zapojili moc děkujeme !
